K možnému vyhlášení CHKO a k jejímu vymezení.
K možnému rozsahu CHKO Brdy.
Od chvíle, kdy se v Jincích ministři životního prostředí a obrany vyslovili pro ochranu Brd formou CHKO, se čas od času objevují spekulace o tom, v jakém rozsahu by mohla být případně ona CHKO vyhlášena, kudy by měly vést její hranice.
Těmto spekulacím asi nechtěně nahrál přípis AOPK, rozeslaný na obce kolem Brd, v němž jsou velmi stručně popsány některé funkce CHKO i to, jak může její režim ovlivňovat život případně dotčených obcí. K dopisu byla také připojena mapka území, které by snad připadalo v úvahu pro onu CHKO. Z té mapky pak někteří dost vyděšeně vyčetli, že by například v CHKO ležel celý Rožmitál a její hranice by probíhala skoro středem Příbrami. To samozřejmě mnohé zvedlo ze židlí....
Snad by bylo dobře se k této věci vyjádřit.
Inkriminovaná mapa zřejmě vznikla tak, že k současným hranicím VVP Brdy se připojila území již existujících přírodních parků Brdy a Třemšín a dále lokality již vyhlášených EVL, ležící mimo zmíněná území (ale v jejich blízkosti) nebo lokality, o jejichž ochraně se do budoucna uvažuje. To všechno „se spojilo“ a vznikl onen elaborát, jehož smyslem však v žádném případě nebylo jakékoli pevné stanovení hranice budoucí CHKO, ale spíše jen nástin území, v jehož rámci by nakonec samotná CHKO mohla být vyhlášena. Konzultovali jsme tuto věc i s pracovníky AOPK, kteří připravují příslušné podklady a byli jsme ujištěni, že ani v nejmenším se tu nejedná o jakýkoli návrh vytýčení hranic – a to dokonce ani přibližně. I na základě těchto nešťastných interpretací si AOPK uložila Bobříka mlčení do doby, než budou potřebné materiály aspoň v takovém stavu, kdy se k nim budou moci vyjadřovat dotčené subjekty. Zdá se, že by se tak mohlo stát možná už letos na jaře.
Pro toho, kdo se o věc blíže zajímá, doporučuji vyhledat si na internetu webové stránky AOPK ČR a konkrétně jejího Krajského střediska pro Prahu a Střední Čechy. V rubrice „Příroda Brd“ pak podrubriku „Seminář ochrana Středních Brd povojenských“, v níž nalezne příspěvek skupiny pracovníků AOPK pod názvem:“Návrh ochrany přírody a krajiny Brd“. Na straně 61 tohoto materiálu, který se zabývá také možným vymezením CHKO sice mapku najdeme, ale je na ní pouze zvýrazněn současný VVP a uvedeno pak dalších několik lokalit mimo něj, které by také měly být do CHKO zahrnuty. Z tohoto materiálu také AOPK čerpá při práci na podkladech a z něho pak nejspíš vzejde i konkrétní návrh na vymezení hranice případné CHKO.
Když si materiál podrobněji pročteme, zjistíme, že panika určitě není na místě. V naprosté většině případů se jedná pouze o neosídlená (a většinou lesní) území a jen v několika případech by se nějakým způsobem dotkla CHKO i menšího počtu částečně osídlených území.
Podívejme se podrobněji na uvažované lokality:
1) Předně je to samozřejmě území současného Vojenského újezdu Brdy – to je prakticky bez osídlení;
2) Dále jsou to tzv.Třemšínské Brdy – tedy zalesněná a neosídlená část pohoří, ležící již mimo samotný VVP na jih a jihozápad a západ od Rožmitálu p.T.
3) Niva Litavky – jedná se o krajinářsky a ochranářsky hodnotný úsek toku Litavky na většinou neosídleném (a prakticky nevyužívaném) území mezi obcemi Trhové Dušníky, Bratkovice a Čenkov, kde řeka meandruje a pod strání Vinice u Jinec. Zde by zřejmě došlo v rámci propojení s ostatním územím CHKO k nevelkému zahrnutí osídleného území – a to konkrétně části obce Dominikální Paseky (Bratkovice). Do CHKO by byl zřejmě zahrnut i neosídlený vrch Vystrkov nad Jinci , již existující PP Na horách u obce Křešín a zřejmě i vrch Ostrý nad osadou Rejkovice. Ve všech těchto případech by se jednalo patrně vždy jen o několik stavení, některé z nich ani neslouží k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci.
4) Zbytky podhorských luk na tzv.Příbramském Podbrdsku. Tady by se zřejmě jednalo o tzv.Pastvinu u Orlova, jižně od osady Orlov (neosídlené) a pastviny na levém břehu horní Litavky mezi obcemi Láz a Bohutín, také neosídlené.
5) Rožmitálské Podbrdsko – zde by se jednalo o řadu lokalit v Rožmitálské kotlině, kde jsou již vyhlášeny EVL (Niva Kotelského potoka, Rožmitál p.T.) a nově uvažované lokality Věšín-Uhelnice, Belina a Prameniště u Zalán. V naprosté většině se opět jedná o neosídlené lokality, nelze však vyloučit, že CHKO by zahrnula i některé části obcí (např. Hutě pod Třemšínem, Věšín, Buková u R.p.T., Nepomuk, Zalány a Sedlice – vždy by se jednalo pouze o malý počet budov, snad s výjimkou Hutí p.T.).
6) Okolí Nových Mitrovic – zde by se jednalo patrně i o zahrnutí několika malých obcí do CHKO, vzhledem k tomu, že je zde zachována lidová architektura a obce harmonicky zapadají do krajiny a tvoří její nedílnou součást. Konkrétně by se mohlo jednat o část samotných Nových Mitrovic a o obce a osady Železný Újezd, Chynín, Dožín, Mítov a Planiny.
7) Hvožďanské Podbrdsko – výběžek rybniční krajiny Blatenska, kde předmětem ochrany by byly především samotné rybníky (Velký Raputovský rybník, Vočert a Lazy, Hvožďanské Háje, Březinský rybník, Dražská koupě, Jedelský rybník) a dále Závišínský potok, Špalková hora a rašelinné louky u Vacíkova. I zde by zřejmě byly do CHKO zahrnuty některé obce nebo jejich části – především asi Roželov, Mýta a Planiny a Vacíkov.
Samozřejmě, není nám známo, jakou podobu nakonec návrh na vymezení CHKO Brdy získá, co vše do něj bude zahrnuto, ale je třeba mít na vědomí, že i MŽP (resp. AOPK) se při vymezování hranic chráněných území maximálně snaží, aby do nich nebyly zahrnovány sídelní útvary. Výjimku tvoří ty, kde je větší koncentrace objektů lidové architektury, které tvoří harmonickou součást chráněné krajiny a je třeba zajistit, aby si tento vzhled ponechaly. I tak jsou osídlená území zpravidla zahrnována do tzv. IV.zón ochrany, jejichž režim je až na vcelku nepodstatné výjimky stejný s režimem území zvláště nechráněných.
Je tedy třeba počítat s tím, že na území CHKO (a to i vč. IV.zón ochrany) nelze používat chemického posypu silnic, průmyslově likvidovat odpady, provádět hnojení průmyslovými přípravky, zakládat obory a bažantnice a pěstovat (zavlékat) nepůvodní živočichy. V případě nových staveb, nebo rekonstrukcí již existujících, dbá Správa CHKO na to, aby svým vzhledem nerušily a nevybočovaly z rázu krajiny a jejího osídlení.
CHKO také – na rozdíl od MCHÚP a především NP, není obklopena ochranným pásmem, kde jsou omezení těch, kteří je obývají, obdobná režimu chráněného území.
Je asi vhodné se i zmínit o dalším „problému“, jak se třeba někomu může zdát proces vyhlašování případné CHKO. Pokud totiž by měla CHKO vzniknout na území i mimo stávající vojenský újezd, nastoupí kompetenční „zádrhel“. Podle zákona o vojenských újezdech vykonávají na jejich území úkoly správy CHKO příslušné Újezdní úřady. Jejich pravomoc však končí na hranicích újezdů. Mimo ně již musí fungovat samotná „civilní“ Správa CHKO. Pokud by CHKO Brdy měla být vyhlášena najednou pro celé uvažované území (tedy i mimo hranice VVP), buď by musela být vyhlášena až po zrušení újezdu (nejdříve spolu s ním) anebo by vznikly správy dvě – Újezdní úřad pro území VVP a Správa CHKO pro území mimo ně. To je přinejmenším neekonomické a hodně by to připomínalo byrokratický Kocourkov. Jsou ovšem i další možnosti. Nechceme se zde zabývat relativně složitými konstrukcemi (jsou zmíněny podrobněji v našem návrhu na zřízení CHKO). Za optimální bychom však považovali vyhlášení CHKO Brdy ve dvou fázích. V té první by šlo o zřízení CHKO jen v současných hranicích újezdu. Po jeho zrušení by se příslušná část Újezdního úřadu transformovala v civilní Správu CHKO a nastoupila by druhá fáze – rozšíření již stávající CHKO o další území, ležící již mimo původní hranice VVP. Takový postup bychon chápali jako nejekonomičtější a i administrativně nejschůdnější. Přitom by nejvíc také reflektoval zájem ochrany přírody tím, že by nejproblematičtější část oné CHKO, tedy území VVP, přešlo plynule z jeho režimu do samotného režimu CHKO, aniž by tu vzniklo „bezvládné“ vakuum nebo problémy s předáváním agendy a kompetencí, řešené „za pochodu“ a nutně i poněkud chaoticky.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že ať již bude konečné vymezení hranic CHKO jakékoli (a i k tomu budou mít ze zákona příležitost se dotčené obce a další subjekty vyjádřit), nebude v naprosté většině zasahovat do intravilánů obcí a i tam, kde k tomu výjimečně dojde, nebude představovat významné omezení tam žijících nebo hospodařících subjektů. Vzrušení, které kolem této věci se čas od času objevuje, považujeme za nepřiměřené a neodůvodněné.
V každém případě nás bude velmi zajímat skutečný návrh vymezení případné CHKO, jak vyjde z dílny AOPK a MŽP.