Návrh na řešení otázky ochrany Brd
Návrh na řešení otázky budoucí ochrany přírody v Brdech.
Dne 4.1.2012 schválila Vláda ČR na svém zasedání návrh MO, kterým se zásadně redukuje rozloha stávajících vojenských újezdů a zcela se ruší Vojenský újezd Brdy (VÚB). Protože zakládat a rušit vojenské újezdy a měnit jejich hranice lze jen zákonem, definitivně bude tento záměr potvrzen až přijetím novely zákona č.222/1999 Sb. naším parlamentem. To se předpokládá někdy v roce 2014 nebo 2015. Vzhledem k tomu, že s redukcí rozlohy vojenských újezdů i jejich počtu souhlasí v zásadě všechny naše rozhodující politické strany, lze předpokládat, že se záměr MO uskuteční. VÚB by pak měl zaniknout (být zrušen) k 31.12.2015.
Území VÚB tak přejde do civilních rukou. Předmětem současných jednání jsou některé majetkové vztahy, otázka budoucího administrativně-správního rozdělení území a jeho příslušnost ke krajům ČR a také otázka budoucí ochrany přírody na území VÚB, protože se všechny strany shodují, že tu jde v mnoha směrech o přírodu unikátní, jen relativně málo zasaženou lidskou činností, která si ochranu zasluhuje.
Pokud jde o majetek, stát má v úmyslu si pozemky ponechat. V tom směru zřejmě není odnikud větších připomínek a některé možné výjimky zřejmě celkovou situaci nijak podstatně neovlivní. Zdá, se, že zde panuje též obecná shoda. Obdobně je tomu i s právem hospodaření na těchto, v naprosté většině případů lesních, pozemcích. MO vyjádřilo přání, aby si toto právo i nadále podržely VLS,s.p. I tady panuje mezi zúčastněnými subjekty zásadní shoda. Bude sice (zřejmě v rámci novely zák.č.222/1999 Sb.) nutno dořešit otázku území, kde organizace založená MO vykonává některá majetková práva. Taková území jsou podle současné právní úpravy v režimu ODOS (objekty důležité pro obranu státu), což by v případě civilního využití tak rozsáhlého území, jakým je VÚB, patrně činilo řadu problémů, zejména právních a zásadně by ovlivnilo i možnosti budoucí ochrany přírody v Brdech. Lze ovšem očekávat, že příslušná úprava by neměla činit potíže.
O něco složitější jsou jednání o budoucím administrativně-správním uspořádání území újezdu. Doposud je VÚB administrativně zařazen do Středočeského kraje. Avšak Plzeňský kraj požaduje převedení správy části území, která byla v minulosti spravována obcemi na Plzeňsku. Jednání mezi oběma kraji, jehož se zúčastnili též zástupci MV a MO zřejmě dospěla k rámcové dohodě. Území VÚB bude patrně rozděleno do katastrů platných před rokem 1949. Určité spory existují ještě v případě zaniklých (zrušených) obcí Padrť, Kolvín, Záběhlá, Hrachoviště a Velcí. I zde však již došlo k posunu. Větší část katastru bývalé obce Záběhlá by měla náležet do katastru obce Věšín (Stč.kraj), katastr Zadní Záběhlé a Padrtě by měl být zařazen do katastru Strašic (PK), obci Skořice (PK) by měl nyní (zhruba) náležet katastr bývalé obce Kolvín. Obcím v PK by dále měly být připojeny jejich „historické“ katastry, které spravovaly do roku 1949 a nová hranice mezi Středočeským a Plzeňským krajem by tak měla být vedena po jejich hranicích vč. oněch zmíněných úprav. Příslušnost katastrů obce Hrachoviště a několika dalších, by měla být řešena jednáním obcí ze Středočeského kraje. Pokud jde o katastr Velcí, panuje shoda o jeho budoucí příslušnosti k obci Jince. Nevíme nakolik jsou již proběhlá jednání a jejich závěry definitivní, ale nepředpokládáme, že by došlo v tomto směru k nějakým významnějším změnám.
V případě budoucí ochrany přírody na území VÚB od počátku panovala obecná shoda v tom, že by bylo nanejvýš vhodné i institucionálně tuto ochranu zajistit – a byla zde i shoda na tom, jakou formou – CHKO. To podporuje nejen MO, ale upřednostňuje ji i MŽP, oba kraje – jak Středočeský tak Plzeňský, za svou ji přijaly obce na Plzeňsku a původně ji podporovaly i obce ze Středočeského kraje. Teprve zhruba od konce listopadu loňského roku začaly některé obce na Příbramsku podporovat jiný model – a to variantu Přírodního parku (Pp) doplněného sítí MZCHÚ s nezastavitelností území, zakotvenou v ZÚR kraje a v ÚPD příslušných obcí. V nedávné době vydal Svazek obcí Podbrdského regionu (SOPR) a Mikroregion Třemšín společné prohlášení, kterým požaduje právě variantu Pp. Argumentuje údajně snadnějším způsobem vyhlašování, nižší finanční náročností a lepším (silnějším) zajištěním nezastavitelnosti území, než jak tomu je údajně v případě CHKO. Připouští se poněkud nižší úroveň ochrany přírody, která by však měla být vyrovnána s CHKO vyhlášením sítě MZCHÚ.
Zdá se, že významným zdrojem obav obcí z CHKO je především úmysl MŽP vyhlásit zvláště chráněné území ve větším rozsahu, než pouze v hranicích současného VÚB. Tady je ovšem třeba říci, že doposud nebyl předložen oficiální návrh rozsahu uvažované CHKO, avšak podle mluvčí MŽP se kromě území současného VÚB uvažuje ještě o připojení NEOBYDLENÝCH částí stávajících Pp Třemšín (ve Středočeském kraji) a Brdy (v Plzeňském kraji). Je-li tomu tak, byly by ovšem obavy obcí zcela liché, nehledě na okolnost, že i obavy z nadměrného obtěžování občanů Správou CHKO, jsou v případě přijetí ÚPD (jak ostatně obce i deklarují) také zbytečné.
Bohužel, především na Příbramsku je obecné povědomí o ochraně přírody, jejích formách i legislativně-právních procesech, které je provázejí, naprosto minimální. V zásadě tu chybí jakékoli zkušenosti (v největším a nejlesnatějším okrese Stč.kraje neexistuje ani jediná CHKO a pouze dva Pp a jen nepatrný počet MZCHÚ). Zastupitelé obcí někdy podléhají nejrůznějším informacím, které však mnohdy neodpovídají skutečnosti. Tak např. z toho, že Pp vyhlašuje kraj bez komplikovaných legislativních procedur dovozují, že je možno takové opatření učinit téměř okamžitě („třeba již do krajských voleb na podzim letošního roku“), že pro ochranu přírody v Brdech postačí zajistit jejich „nezastavitelnost“ a vyhlásit několik MZCHÚ. I argument oné levnější varianty (Pp) je značně relativní. V absolutním vyjádření je určitě správný – představuje však úsporu pro MŽP, ale naopak je dražší pro kraj a obce, které náklady spojené s Pp (a většinou případných MZCHÚ) hradí, na rozdíl od CHKO, kde je financována z prostředků MŽP (i včetně všech tam se nacházejících MZCHÚ).
Za velmi nebezpečné, pokud jde o požadovanou intenzitu ochrany přírody, považujeme hrubé podcenění její již současné narušenosti, která se nešetrným hospodařením neustále zhoršuje. To, že jsou tyto skutečnosti jen minimálně známy, souvisí mj. s „uzavřeností“ vojenského újezdu, stále ještě nízkou úrovní vědecky relevantních poznatků z této oblasti i z účelovým „filtrováním“ poskytovaných informací. I tak se ale ukazuje, že v důsledku nyní intenzivního hospodaření ve VÚB dochází ke zhoršování kvality porostů, snižování jejich retenčních schopností a zhoršování kvality i vydatnosti vodních zdrojů. Tento stav, který se stále zhoršuje, započal již v polovině devadesátých let.
Pro zamyšlení předkládáme několik údajů z materiálu, předloženého na jednání vlády:
VÚB je až třetím největším újezdem (z pěti) a zaujímá 20% celkové plochy všech našich vojenských újezdů. Využívá však 26,3% celkové hospodářsky využívané plochy všech újezdů, těží 28,5% dřeva a dosahuje celých 46,4% celkově dosaženého hospodářského výsledku – tzn. téměř tolik, co ostatní vojenské újezdy dohromady! Ekonom by snad konstatoval, že Hořovická divize VLS,s.p. tedy skutečně mimořádně dobře hospodaří, že se snad jedná o jakési „Stachanovce“ naší doby. Pokud však se na věc podíváme ve všech souvislostech, nezbyde, než připustit, že takové výsledky nejsou zadarmo. A tu cenu v tomto případě platí příroda. Pokud tedy myslíme svá slova o potřebě ji chránit vážně, měli bychom se zamyslet nad tím, jak dalece Brdům pomůže jen to, že je „nezastavíme“. Zda nebude třeba podniknout i další opatření, která přimějí v nich hospodařící subjekty k postupům, šetrným k přírodě. Takové kompetence ovšem Pp nemá, ale CHKO ano. (Ti, kteří v poslední době Brdy navštívili, se sami mohli přesvědčit o rozsahu, v jakém zde probíhá těžba a i o tom, jak zásahy do vodotečí dramaticky mění kvalitu i množství vody, která jimi protéká.)
Velmi dobře chápeme, že rozhodování podbrdských starostů o otázce ochrany Brd není vůbec jednoduché, do značné míry představuje novum – a chybí tu nejen relevantní a objektivní informace odborníků, ale i zkušenosti. Je dobře, že se starostové a ostatní zastupitelé snaží takové informace načerpat, aby jejich rozhodování bylo zodpovědné.
Využívání jediného zdroje informací, který přes jistě veškerou dobrou vůli a snahu však sotva může poskytnout odbornou a fundovanou pomoc (zvlášť, když nemá k disposici odborníky na ochranu životního prostředí ani na jeho legislativně-právní úpravu), nelze považovat za optimální.
V žádném případě nechceme tvrdit, že aktivisté z iniciativy SOS Brdy do procesu přijímání rozhodnutí a stanovisek ve věci ochrany Brd nemají zasahovat. Naopak – tady jejich místo určitě je. Ale vedle dalších občanských iniciativ a sdružení a především vedle skutečných, fundovaných a nezávislých odborníků, vedle zástupců kraje a dalších zainteresovaných institucí.
Bylo by velmi nešťastné, kdyby se jednání a rozhodování o budoucnosti Brd stalo otázkou prosazování osobních ambicí jednotlivců a mnohdy krátkozrakých politických kalkulací, jakkoli třeba okrášlených vznešenými slovy o zodpovědnosti a práci pro občany. Pokud se budou taková prohlášení opírat o subjektivní doporučení jediné zájmové skupiny bez zpětné vazby k realitě, nelze hovořit o objektivním, transparentním ani zodpovědném přístupu.
Brdy jsou a budou součástí našeho domova – a v budoucnosti, poté, kdy je opustí armáda, ještě mnohem více než doposud. Nyní se jedná o jejich budoucnosti, která ovlivní celý tento region na desítky let – a s ním i naše potomky a jejich život. Nerozhoduje se o nákupu nějakého vozu ani výstavbě nějaké továrny. Rozhoduje se o prostoru kde žijeme a většina z nás si přeje, aby tu žili i naši blízcí a potomci. Uvědomme si, že Brdy jsou skutečně věcí veřejnou v tom nejširším slova smyslu. A také i to, že rozhodnutí, které bude přijato, nebudeme moci jen tak zrušit, revokovat, když třeba nakrásně v budoucnosti přijdeme na to, že se moc nepovedlo. Ono by se pak už třeba ani nedalo napravit. Tato země učinila ve své minulosti mnoho nedobrých zkušeností s nejrůznějšími experimenty. Tady ale pro nezodpovědné, byť jakkoli dobře míněné, experimentování není místo.
Proto si dovolujeme předložit Vám následující n á v r h :
Nechť se sestaví skutečně reprezentativní pracovně-koordinační skupina, složená ze zástupců obcí nebo jejich uskupení, občanských sdružení a iniciativ, se zástupci kraje, případně dalších zainteresovaných institucí a organizací a především se specialisty na ochranu životního prostředí a jeho legislativně-právní úpravu i z odborných pracovišť. Taková skupina může být zřízena buď pod patronací ORP Příbram (OŽP) nebo Středočeského kraje. Jejím úkolem by pak mělo být vypracování skutečně fundovaného odborného posudku a doporučení, opřeného o relevantní a objektivní informace i zkušenosti, jaký model je pro ochranu přírody v Brdech, ale i z hlediska oprávněných zájmů obcí a jejich občanů dlouhodobě nejvhodnější. A takový model pak přijměme jako výchozí k jednání s vrcholnými státními orgány a institucemi.
Jsme přesvědčeni, že otázka, která před námi stojí, si skutečně zaslouží velmi zevrubné a zodpovědné posouzení. Protože její vyřešení ovlivní budoucnost generací tohoto regionu.