Srovnání CHKO s přírodním parkem
Srovnání CHKO s Pp+MZCHÚ
Význam použitých zkratek:
AOPK (ČR) – Agentura ochrany přírody a krajiny (ČR)
CP – cílová plocha
EVL – Evropsky významná lokalita
CHKO – Chráněná krajinná oblast
MO – Ministerstvo obrany
MV – Ministerstvo vnitra
MZCHÚ – Maloplošné zvláště chráněné území
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
NPP – Národní přírodní památka
NPR – Národní přírodní rezervace
Pp – Přírodní park
PP – Přírodní památka
PR – Přírodní rezervace
ÚP - Územní plán (obce)
ÚPD – Územně plánovací dokumentace
VÚB – Vojenský újezd Brdy
VVP – Vojenský výcvikový prostor (Brdy)
ZOPK – Zákon o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)
ZÚR – Zásady územního rozvoje (kraje)
1) Ochrana krajinného rázu:
CHKO: ano, vyhlašuje vláda svým nařízením na návrh MŽP
Pp: ano, vyhlašuje příslušný kraj jen na svém vlastním území
2) Územní ochrana biotopů a druhů (ochrana cenných lokalit):
CHKO: ano – a to: a) na celém území CHKO dle § 26 odst.1 ZOPK
b) zvláště intenzivní v I. a II.zónách ochrany (§ 26 odst.2 a 3 ZOPK) a dále na území MZCHÚ v rámci CHKO (§ 28-36 ZOPK).
Pp: nikoli
Jsou-li však na území Pp vyhlášena MZCHÚ, pak v těchto lokalitách a jejich ochranných pásmech ano – a to odstupňovaně podle jejich kategorie /NPR,NPP – vyhlašuje MŽP, PR, PP – vyhlašuje kraj/ (§ 28 – 37 ZOPK)
3) Způsob ochrany biotopů, druhů a geomorfologických jevů a kdo financuje:
CHKO: celé území a zejména I. a II.zóny a MZCHÚ, pokud jsou též na území CHKO vyhlášena (zpravidla tomu tak bývá, často tvoří jádra I. a II.zón ochrany) – všechny kategorie (NPR,NPP, PR, PP). MŽP stanoví (ve statutu CHKO) bližší podmínky ochrany a vyhlašuje plán péče o CHKO a jednotlivá MZCHÚ na jejím území (management přírody). Management i samotné zpracování plánů péče hradí MŽP prostřednictvím AOPK a Správy CHKO.
Pp: Ochrana se neprovádí. Pokud však jsou na území Pp vyhlášena MZCHÚ, pak:
a) v NPR a NPP vyhlašuje plán péče a zajišťuje a hradí ji MŽP prostřednictvím příslušné krajské správy AOPK;
b) v PR a PP vyhlašuje plán péče a zajišťuje a hradí ji příslušný kraj
Mimo území MZCHÚ (byla-li v Pp nějaká vyhlášena) a jejich ochranných pásem se řídí ochrana přírody a krajiny běžnými pravidly podle lesního zákona (289/1995 Sb.), vodního zákona (254/2001 Sb.), o ochraně zemědělského půdního fondu (334/1992 Sb.) a dalších.
4) Tzv. „stavební uzávěra“:
CHKO: ano – a to: a) vždy v I.zónách ochrany ze zákona (§ 26 odst.2 písm.a) ZOPK) a v NPR (§ 29 písm.b) ZOPK) a PR (§ 34 odst.1 písm.c) ZOPK), do jisté míry i v NPP a PP, je-li to součástí bližších podmínek jejich ochrany, jsou-li na území CHKO nějaké vyhlášeny (zpravidla ano);
b) podle bližších podmínek ochrany území (Statut CHKO), vydaných MŽP, pokud je „stavební uzávěra“ některých území nebo celé CHKO jejich součástí;
c) je-li to součástí Zásad územního rozvoje kraje (ZÚR) a Územních plánů (ÚP) obcí – tzv. „nezastavitelná území“ podle ÚPD.
Stavební řízení v CHKO tak jako jinde probíhá na místně příslušném stavebním úřadu, avšak Správa CHKO vydává závazná stanoviska ve stavebním řízení na území CHKO a působí jako odvolací orgán proti rozhodnutím orgánů obcí, vydaných podle ZOPK.
(Správa CHKO tak může zamítnout stavbu, kterou případně příslušný stavební úřad povolil.)
Pp: nikoli, ale je možné založit nezastavitelnost celého Pp nebo některých jeho částí do statutu parku (nařízení o zřízení přírodního parku) a je-li to součástí Zásad územního rozvoje kraje (ZÚR) a Územních plánů (ÚP) obcí – tzv. „nezastavitelná území“ podle ÚPD.
Jsou-li na území Pp vyhlášena MZCHÚ, pak „stavební uzávěra“ platí vždy v NPR a PR (§ 29 a 34 ZOPK) a může platit i v NPP a PP, pokud je to součástí bližších podmínek jejich ochrany.
Stavební řízení probíhá na místně příslušném stavebním úřadu, který je mj. povinen sledovat, zda je plánovaná činnost v souladu s platnou ÚPD příslušné obce.
5) Přínos pro občany :
CHKO: a) kvalitní životní prostředí, jehož zlepšování je programově věnována péče odborného personálu (plán péče o CHKO);
b) vznik nových pracovních příležitostí v souvislosti s ochranou přírody a krajiny a s budováním infrastruktury pro rozvoj cest.ruchu a turistiky v obcích (služby) a s jejich provozem;
c) možný rozvoj regionu v oblasti cestovního ruchu a turistiky. Existence CHKO funguje jako „známka kvality“ podle níž si lidé určují cíle své rekreace – (viz příslušný materiál AOPK ČR);
d) propagaci CHKO zajišťuje a financuje MŽP prostřednictvím Správy CHKO (v případě zájmu je možná účast obcí).
Pp: a) občané nejsou omezováni podmínkami ochrany přírody s výjimkou případně vyhlášených lokalit MZCHÚ na území Pp;
b) povolování a umisťování nových staveb je omezeno pouze platnou ÚPD obcí a v lokalitách případných MZCHÚ. Zvláštní povolení je třeba ke stavbám, které by vážně narušily krajinný ráz;
c) pro hospodaření včetně zpracovávání odpadů neplatí omezení zvláště chráněných území, na území Pp lze provádět i chemické ošetření komunikací v zimě (v CHKO je chemická údržba na celém jejím území vyloučena);
d) případnou propagaci Pp zajišťuje a financuje kraj, zpravidla s účastí příslušných obcí.
6) Dohled na dodržování režimu chráněného území:
CHKO: provádějí profesionální i dobrovolní členové Stráže přírody. Ta je financována MŽP prostřednictvím Správy CHKO. Kromě toho samotný personál Správy a další dobrovolníci („zpravodajové“) se podílejí nejen na péči o přírodu, ale též i na dohledu na dodržování vyhlášeného režimu ochrany.
Pp: kraj může (ale nemusí) zřídit Stráž přírody na území Pp a PR a PP, které případně vyhlásil. Tuto Stráž přírody také kraj financuje. Dohled na dodržování režimu NPR a NPP zajišťuje ze svých prostředků MŽP – zpravidla periodickým dohledem pracovníků příslušné krajské správy AOPK.
7) Administrativa a omezení občanů, žijících na území CHKO a Pp:
CHKO: a) území obcí jsou v CHKO zásadně zahrnována do IV.zón ochrany (nelze vyloučit, že jednotlivé samoty, hájovny apod. se budou nacházet i v I. a II.zónách). Režim IV.zón je prakticky obdobný režimu mimo území CHKO a vztahují se na něj přiměřeně pouze omezení uvedená v § 26 odst.1 ZOPK;
b) v obcích na území CHKO běžně pracují jejich samosprávy, v pověřených obcích stavební úřady atd.;
c) při ohlašování nebo povolování staveb (atd.) v zastavěných územích obcí ve IV.zóně ochrany, které mají zpracovanou ÚPD s účastí příslušného orgánu ochrany životního prostředí, není třeba žádat Správu CHKO o vydání závazného stanoviska. (§ 44 odst.2 ZOPK). – Není tedy pravda, že by CHKO schvalovala barvu a materiál při výměně střešní krytiny (a další nesmysly), jak straší srovnávací tabulka zpracovaná pracovní skupinou Svazku OPR.
Pp: a) poměry se nijak nemění, samosprávy pracuji stejným způsobem;
b) omezení se týkají „nezastavitelných území“ podle platné ÚPD a dále bližších ochranných podmínek případně vyhášených MZCHÚ na území Pp.
8) Konkrétní situace po zrušení VVP Brdy:
a) pravděpodobný rozsah území:
CHKO: není doposud stanoveno a neexistuje ani návrh na rozsah CHKO. Ten je v současnosti zpracováván AOPK a nejdříve lze očekávat jeho zveřejnění někdy na jaře nebo v létě 2012. Dle sdělení mluvčí MŽP se uvažuje, že by CHKO mohla zahrnovat území současného Vojenského újezdu Brdy a dále neobydlená území stávajících Pp Třemšín (ve Stč.kraji) a Brdy (v Plzeňském kraji). Obcí by se tedy CHKO zřejmě neměla týkat, nanejvýš jejich menších částí, zpravidla příslušnou ÚPD vyhlášených jako „nezastavitelné“. K návrhu proběhne připomínkové řízení, v němž mohou obce uplatnit své námitky.
V případě kladného stanoviska vyhlásí CHKO vláda svým nařízením a může tak učinit ještě i za trvání vojenského újezdu a zajistit tak kontinuitu ochrany přírody.
Pp: není doposud stanoveno, avšak s největší pravděpodobností by byl vyhlášen Pp Střední Brdy na území té části současného Vojenského újezdu, která připadne Středočeskému kraji. V Plzeňském kraji by zřejmě byl obdobně vyhlášen též Pp na zbytku území újezdu, které připadne Plzeňskému kraji.
Pp vyhlašuje kraj a ten mu také stanoví bližší podmínky jeho existence. Ty také může reflektovat v Zásadách územního rozvoje kraje (ZÚR). Není vyloučeno, že by byly přijaty i třeba dosti rozdílné bližší podmínky Pp ve Středočeském a Plzeňském kraji, které by negativně ovlivnily i možnosti ochrany přírody na těchto územích.
Pp může kraj vyhlásit teprve poté, kdy by byl zrušen vojenský újezd. Ne dříve.
b) pyrotechnická a ekologické zátěže:
Ekologické zátěže nejsou patrně na území VÚB mimořádně významné a souvisí hlavně s těžbou dřeva pomocí těžkých mechanismů a nevhodným hospodařením s vodami (meliorace, vápnění a borkování Padrťských rybníků atd.), podstatně méně s minulou nebo současnou výcvikovou činností vojsk. Jejich likvidace by snad nemusela představovat zásadní problém, jakkoli nedokážeme odhadnout, zda bude ve všech případech úspěšná. Může být i součástí managementu některých navrhovaných MZCHÚ.
Naopak velkým problémem je značné množství cvičné munice, která se nachází na území celého újezdu. Je sice koncentrována především na a v okolí cílových ploch, ale ojediněle se vyskytuje všude. Nelze přitom vyloučit, že z části se může jednat i o munici nevybuchlou či jinak nebezpečnou. Pyrotechnická asanace území újezdu je nezbytností, s níž počítá i MO. Příslušný pyrotechnický průzkum by měl být zahájen už na jaře letošního roku. V souvislosti s částečným zpřístupňováním některých okrajových částí újezdu, k nimž od roku 2007 došlo v několika vlnách, byla tato území pyrotechnicky očištěna a lze je považovat za bezpečná. Naproti tomu území Posádkového cvičiště Jince-Velcí, které si pro své potřeby hodlá armáda ponechat, zřejmě pyrotechnické asanaci nebude podrobeno. Nejspíš se bude jednat o území v severovýchodním cípu současného újezdu, jehož jádro tvoří CP Brda a které bude zabírat plochu několika desítek km2. Rozsah cvičiště ani jeho přesná lokalizace nám doposud nejsou známy. Podobně tomu může být i v případě rozsahem významně menší lokality na dolním a středním toku potoka Reserva, kde se nachází objekt, který armáda též patrně neopustí.
CHKO: Předpokládáme provedení pyrotechnického průzkumu s výjimkami viz výše. Na základě požadavků MŽP a AOPK, které připravují návrhy na vyhlášení jednotlivých lokalit na území újezdu jako MZCHÚ pak musí být rozhodnuto, s jakou intenzitou bude místně pyrotechnická asanace prováděna. Přinejmenším formou povrchového sběru by k ní mělo dojít i na územích, jež by měla být vyhlašována jako první zóny ochrany CHKO, územích MZCHÚ a EVL. I zde by však měly být vytipované trasy, přístupné veřejnosti podrobeny hloubkové pyrotechnické asanaci.
Stojí za zvážení využití i pokročilých metod hloubkové pyrotechnické asanace, které jsou šetrné k přírodě a nemusely by tak ani na nejzatíženějších lokalitách znamenat likvidaci porostu a tím i tam se vyskytujících chráněných nebo ohrožených druhů rostlin a živočichů nebo zničení významných geomorfologických jevů či paleontologických nalezišť. Je třeba si uvědomit, že právě oblasti cílových ploch a jejich bezprostřední okolí patří v Brdech k ochranářsky nejcennějším územím.
Pp: Pyrotechnický průzkum by měl proběhnout ve stejném rozsahu jako v případě CHKO. Následnou pyrotechnickou asanaci by zřejmě bylo třeba také odstupňovat co do její intenzity podle lokalit vytipovaných/navržených jako MZCHÚ a EVL.
c) ochrana a péče o přírodu v Brdech:
CHKO: Plošná ochrana přírody a její management na celém území CHKO, intenzitou odstupňovaná podle jednotlivých vyhlášených zón ochrany, EVL a MZCHÚ. Ochranu a péči by realizoval odborný a profesionální personál Správy CHKO s využitím pomoci dobrovolníků. Ochrana a péče o přírodu v CHKO je financována z rozpočtu MŽP prostřednictvím AOPK ČR.
Pp: Je určen pouze k ochraně krajinného rázu, v podstatě pouze deklaruje jisté krajinné a estetické hodnoty území a nemůže sám provádět management. V jeho rámci tak nelze až na výjimky (viz dále) řešit odstranění ekologických škod a zabraňovat jejich vzniku v budoucnosti (v souvislosti s hospodařením v lesích a vodách). Výjimkou jsou jednotlivé lokality, vyhlášené jako MZCHÚ. Tam podle jejich povahy zajišťuje a financuje jejich management vyhlašovatel. V případě NPR a NPP je to MŽP, v případě PR a PP je to příslušný kraj. Na ostatním území Pp s výjimkou vyhlášených MZCHÚ a jejich ochranných pásem, platí běžný režim i hospodaření jako v jiných, speciálně nechráněných územích republiky. Důrazně doporučujeme v tomto případě alespoň důsledně respektovat skutečnost, že tato část Brd byla již v roce 1979 vyhlášena jako Chráněná oblast přirozené akumulace vod, aniž by však doposud byla významněji hospodařícími subjekty zohledněna.
Kraj by musel ve svém rozpočtu nalézt dostatečné prostředky na vyhlášení a následný management velkého počtu MZCHÚ. AOPK doposud vytipovala okolo 50 vhodných MZCHÚ ve Středních Brdech, z toho však pouze 3-4 v kategorii národní, kterou by zajišťovalo a hradilo MŽP. Ostatní by tak měly vyhlásit, zajišťovat a financovat příslušné kraje (Středočeský a Plzeňský). Je otázka, zda kraje naleznou ve svých rozpočtech dostatek prostředků – a jejich zastupitelstva dostatečnou vůli k tomu, aby vyhlásily takový počet MZCHÚ, který by zajišťoval alespoň srovnatelné podmínky ochrany a péče oproti CHKO.
Kraj také, zpravidla ve spolupráci a s finanční spoluúčastí dotčených obcí, zajišťuje činnosti, spojené s užíváním Pp veřejností.
d) Klady a zápory navrhovaných řešení:
(U Pp předpokládáme vyhlášení alespoň několika MZCHÚ a zakotvení nezastavitelnosti některých území ve zřizovacím statutu parku, v ZÚR kraje a v ÚPD obcí.)
CHKO – pozitiva:
- komplexní, důsledná, odborně a profesionálně realizovaná velkoplošná ochrana a péče o přírodu, která má silnou oporu v zákoně, jím dané kompetence i materiální zajištění;
- zabezpečená ochrana zdrojů pitné i užitkové vody a její dobré kvality ve vodotečích;
- šance napravit již způsobené ekologické škody a zabránit vzniku nových v důsledku k přírodě nešetrného hospodaření;
- vysoce účinná (nikoli však 100%) pojistka „nezastavitelnosti“ území Brd;
- otevře Brdy veřejnosti;
- umožní významnější rozvoj přilehlých obcí v oblasti cestovního ruchu a turistiky (viz: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/aopkcr/aopk-cr/!ut/p/c5/);
- pravděpodobný příchod potřebných investorů do místních ekonomik;
- zvýšení nabídky pracovních příležitostí především v terciálním sektoru (službách), v menší míře však i v oblasti vysoce specializovaných a odborných profesí;
- zviditelnění regionu jako území s kvalitním životním prostředím;
- tlak na kvalitativní i kvantitativní zlepšení infrastruktury obcí a veřejnou dopravu a tím zlepšování životní úrovně obyvatel;
- je možný určitý nárůst obyvatelstva některých měst a obcí v souvislosti s jejich zvýšenou atraktivitou;
- náklady spojené s ochranou přírody, jejím managementem i propagací hradí stát (MŽP) a nikoli obce nebo kraj;
- obyvatelé obcí nebo jejich částí, zařazených ve IV.zóně ochrany nebo s ÚPD odsouhlasenou orgánem ochrany životního prostředí, nejsou nuceni při svých stavebních aktivitách na těchto územích požadovat schválení Správou CHKO;
- zákonná pojistka proti nešetrným podnikatelským a developerským aktivitám (nemožnost stavět nové sídelní útvary, dálnice apod.).
CHKO – negativa:
- pravděpodobný zvýšený tlak v oblasti dopravy na místních komunikacích a v samotných obcích;
- omezené možnosti některých ekonomických aktivit na samotném chráněném území;
- omezené (minimální) možnosti zakládání a budování nových staveb na samotném chráněném území;
- v důsledku zvýšeného pohybu osob větší nároky na udržování pořádku na území CHKO, ale i v přilehlých oblastech a obcích;
- pravděpodobný tlak na zlepšování infrastruktury obcí ve prospěch služeb cestovnímu ruchu a turistiky;
- v souvislosti s pravděpodobným zvýšeným pohybem osob nelze vyloučit vyšší nápad zejména majetkové kriminality;
- zvýšený tlak i neseriózních investorů a podnikatelských subjektů na jednotlivé obce i jejich uskupení;
- vznik možných problémů v důsledku zvýšené migrace obyvatel a případnému příchodu nových obyvatel obcí.
Pp – pozitiva:
- nenáročná ochrana nejvýznamnějších a nejcennějších lokalit v Brdech;
- žádná omezení pro obyvatelstvo s výjimkou území MZCHÚ a lokalit, označených platnou ÚPD za nezastavitelné;
- v zásadě volné podmínky pro nejrůznější podnikatelské a ekonomické aktivity (opět s výjimkou výše uvedených lokalit);
- možnost běžného (ekonomicky i co do pracnosti méně náročného) hospodaření v lesích;
- není třeba se obávat (kromě období krátce po zrušení VVP Brdy) významného a trvalého nárůstu návštěvnosti území parku a dopravní zátěže místních komunikací;
- pravděpodobně by nedocházelo k výrazným výkyvům v demografické struktuře a převládajícím tendencím u obyvatelstva obcí a měst;
- pravděpodobně by nedocházelo ke zhoršení situace v oblasti kriminality;
- z hlediska návštěvnosti by se po kratším počátečním ruchu stal Pp oblastí klidu.
Pp – negativa:
- nedůsledná a pasivní ochrana přírody, umožňující aktivní působení jen v několika relativně omezených lokalitách s oporou v zákoně jen v případě MZCHÚ, nedostatečné personální i materiální zabezpečení;
- zvýšené ohrožení přírody na většině území parku (mimo vyhlášená MZCHÚ) v důsledku nešetrného hospodaření v lesích;
- zvýšené ohrožení kvality vodních zdrojů, eutrofizace vodotečí, likvidace zvláště nechráněných rašelinišť a mokřadů, zvýšené finanční nároky na úpravu a dodávku pitné vody;
- nelze vyloučit možnost snižování retenčních schopností lesa v důsledku jeho nižší ochrany, častější případy lesních kalamit i lokálních bleskových povodní;
- další prohlubování již existujících ekologických škod a vznik nových v důsledku nešetrného hospodaření v lesích;
- výskyt nešetrných podnikatelských aktivit, jež nelze provozovat ve zvláště chráněných územích a relativně nižší obrana proti nim;
- v důsledku nižší ochrany území větší pravděpodobnost vzniku černých skládek, menší objem prostředků na jejich likvidaci a udržování pořádku;
- nižší úroveň ochrany před tlaky na zakládání nových staveb a pořádáním nejrůznějších k přírodě nešetrných aktivit v Pp, jen částečně omezované přijatými ZÚR krajů a ÚPD obcí;
- stagnace ekonomických poměrů v regionu, hospodářsky zanedbatelný příliv návštěvníků a turistů;
- náklady spojené s vyhlášením a „provozem“ Pp a většiny v něm případně vyhlášených MZCHÚ hradí kraj a v určitém rozsahu i jednotlivé obce.
9) Závěr:
Závěr nechť si učiní každý sám. Pokusili jsme se zde poctivě a pokud možno objektivně postihnout všechna významnější fakta, která nám jsou o této problematice známa. Bez přikrašlování nebo naopak zveličování některých nedostatků, bez vypouštění nepohodlných skutečností, zamlžování nebo ignorování souvislostí. Dovolíme si jen jediné – a to konstatování, že se jedná o natolik závažnou záležitost, která ovlivní na desítky let nejen přírodu v Brdech, ale i život těch, kteří kolem nich žijí, že podle nás nejsou na místě jakékoli experimenty s nejistým výsledkem.